Jsme už na cestě, ale pořád na jejím začátku

Konference EDH 2023 Kam směřujeme aneb Péče o duševní zdraví v kontextu legislativy se plným právem zařadila k akcím, které pro svoji obsahovou stránku, ale především díky příspěvkům přednášejících expertů dokázala účastníky v do posledního místa zaplněném zasedacím sále Zastupitelstva Moravskoslezského kraje oslovit a zároveň utvrdit v tom, že před všemi je ještě dlouhá, zřejmě i strastiplná, ale nikoli marná cesta. Dosud je k dispozici velmi málo informací o připravovaných změnách v sociálních službách, o tom, jak bude systém péče o duševně nemocné financován, co bude prioritou a v popředí zájmu odborné i laické veřejnosti v nejbližším období. Stále se tápe, jaké kroky učinit, aby přechod pacientů z psychiatrických lůžkových oddělení nemocnic do běžného života byl citlivý a efektivní, jakou roli v tom hrají a v budoucnu ještě sehrají centra duševního zdraví (CDZ) apod.

Jiří Navrátil, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje zahájil konferenci slovy: „Před námi všemi je ještě spousta práce. V našem kraji máme tři centra duševního zdraví, ale pro to, abychom zabezpečili možnost co nejvíce lidem opustit nemocniční psychiatrickou péči, je třeba, abychom všichni táhli za jeden provaz a jedním směrem, abychom pro tyto lidi nepřestávali dělat maximum.“

Náměstek primátora Zbyněk Pražák připomněl, že veškerou sociální péči v Ostravě ze sedmdesáti procent zajišťují nestátní neziskové organizace. „V našem městě jsme zrušili ústavní péči, za posledních sedm let jsme vystavěli 11 nových tzv. domečků pro 159 lidí s mentálním postižením. Pokud jde o osoby s duševním onemocněním, tady máme ještě velký dluh. Ale už teď se například rýsují konkrétní obrysy rekonstrukce objektu s byty právě pro duševně nemocné.“

Zdislava Odstrčilová, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR přítomné zevrubně seznámila s chystanými změnami v sociální práci a službách. Hovořila o hlavních problémech současného stavu, jakými jsou zejména nedostatečný systém sociální práce na úrovni jednotlivých obcí a měst, neuspokojivý sběr dat, management kvality a dostupnost, stejně tak neefektivní řízení, plánování a financování nabídky sociálních služeb. „Co je důsledkem pro klienta? Špatná dostupnost nebo kvalita sociálních služeb. A pro stát to znamená výrazně nepřehledné a zvyšující se rozpočtové náklady,“ uvedla s tím, že přípravu novely zákona o sociálních službách provázejí poslední tři roky četné diskuze, analýzy a řada jednání nejen s poskytovateli sociálních služeb.

„Reforma péče o duševní zdraví už přinesla konkrétní úkoly. V minulém období vzniklo 30 center duševního zdraví pro pacienty s těžkým průběhem psychotických a afektivních poruch a další multidisciplinární týmy pro děti, seniory, pacienty s problematikou závislostí a nařízeným ochranným léčením. Pilotně byly ověřeny nové komunitní služby. Hlavním úkolem ministerstva je nyní řešení financování sociální části CDZ a plán rozvoje jejich sítě a krizové pomoci. Pokud budou CDZ součástí krajské sítě služeb, budou financována standardním způsobem. Částka alokována podle plánu asi půl miliardy korun na tato zařízení bude v celkové částce na sociální služby. Rozdělení je ale možné jen přes směrná čísla, tzn. že částka na podporu reformy péče o duševní zdraví, nejen tedy CDZ, bude zaslána krajům a ty pak podle svého uvážení rozdělí prostředky konkrétním službám. Zavázat prostředky ze státního rozpočtu na tyto konkrétní služby v současné chvíli nelze. Předpokládaná účinnost změnového zákona ve vztahu k financování sociální části CZD je k 1. lednu 2025,“ konstatovala vrchní ředitelka.

Velký zájem účastníků konference vzbudil příspěvek ředitele odboru odvolávání a správních činností nepojistných dávek Lékařské posudkové služby Ministerstva práce a sociálních věcí Michala Nováka, který se zaměřil na přiznání invalidity a příspěvků na péči ve vztahu k duševnímu onemocnění. „Systém je dnes stabilizovaný a neměly by se už opakovat situace z roku 2019, kdy žadatel nezřídka dlouhé dny čekal na příspěvek na péči. Od letošního ledna se nám podařilo vše výrazně zrychlit,“ poznamenal a slíbil, že do Ostravy přijede rád znovu, aby mohl odpovědět na další otázky související s diskutovanými a aktuálními tématy.

Psychiatr Beskydského centra duševního zdraví ve Frýdku-Místku Michal Raszka se svými kolegy z Psychiatrické nemocnice v Opavě, Fakultní nemocnice Ostrava a CDZ v Ostravě a Opavě zahájil blok konference zaměřený na multioborové sdílení konkrétních případů z praxe při přechodu pacientů z lůžkových oddělení nemocnic do péče center duševního zdraví a navazujících zdravotních a sociálních služeb. „Přemýšlel jsem v této souvislosti o vzdělávání nás psychiatrů a přiznám se, že dost dobře nechápu, proč se neúčastníme stáží, které se týkají sociální práce. Naše spolupráce je nutná a profesní propojení zdravotních a sociálních služeb nezbytné. A proč je reforma psychiatrie tak důležitá? Protože starý systém je málo funkční, psychiatrické nemocnice jsou materiálově a technicky zastaralé, péče o duševně nemocné je podfinancovaná, síť služeb je rozložená nerovnoměrně, ambulantní psychiatři jsou přetížení, není dostačující krizová intervence akutních lůžek. Jde o to, aby se péče o duševně nemocné rozšířila, stala se komplexnější a také levnější,“ řekl psychiatr Raszka. Účastníci konference EDH 2023 se na fóru opakovaně ptali, kam Česko v oblasti duševního zdraví směřuje. Stejná otázka zazněla také na úplný závěr. A odpovědi stojí určitě za zamyšlení, i když jsou tak trochu s otevřených koncem. Z úst pracovníků ve zdravotnictví i sociálních službách zaznělo: „Jsme už na cestě, ale pořád na jejím začátku… Jsme na dobré cestě… Jsme v procesu a naději… Jdeme správnou a dobrou cestou… Je to první doba porodní…“