V Ostravě bylo 4. března 2025 oficiálně otevřeno nové chráněné bydlení v Mariánských Horách v ulici Strmá. Projekt navazuje na stávající sociální službu chráněného bydlení, kterou Asociace Trigon provozuje individuální formou v bytech na území Ostravy a skupinovou formou ve Vile Milada.
„Chráněné bydlení Dům Strmá je rezidenční zařízení, které přijímá dospělé, částečně samostatné zdravotně postižené osoby, s potřebou obnovy standardního životního stylu. Naším záměrem je předcházet institucionalizaci podporou při řízení každodenního života a osobní péče. Všechny intervence jsou personalizovány podle potřeb každého klienta a sledují rehabilitační cestu zaměřenou na sociální integraci,“ řekla autorka a spolu realizátorka úspěšného řešení Olga Rosenbergerová, ředitelka Asociace Trigon.
- Kdy vznikl nápad vytvořit další chráněné bydlení v Ostravě?
To bylo někdy v roce 2021 na základě zkušeností, které s tímto typem pobytové služby máme. Když jsme s chráněným bydlením začínali, tak byli zájemci docela jiní. Dnes jsou lidé často ovlivňováni sociálními sítěmi a médii. Snadno pak podléhají manipulaci. Také se výrazně posunuly potřeby klientů. Je nezbytná častá i včasná kooperace se zdravotnickými zařízeními, protože sociální služba jako taková má omezené možnosti. Rodinné příslušníky i doporučující lékaře zajímá, zda jsou zajištěné noční směny, nebo zda jsou k dispozici společné nácvikové prostory. Žádoucí je ale intenzivní rehabilitační proces prostřednictvím základních činností sociální služby, postupné začleňování do komunity. Domnívám se, že je možná i příprava na bydlení s nižší mírou podpory. Ale abych se vrátila k vaší otázce – silným impulsem, proč vybudovat nové chráněné bydlení, pro mě byla roční zkušenost s provozováním Centra duševního zdraví Ostrava, kde za základní potřebu klienti považují právě zajištění pobytové služby. Potvrzením správného směru se pro mě nakonec stala návštěva chráněného bydlení v italském Arezzo, do kterého umísťují své klienty k přípravě na samostatné bydlení.
- Jak na vás dům v ulici Strmá zapůsobil, když jste ho viděla poprvé?
Pravdu? Staré domy mám ráda a prostředí je zde moc hezké. Dům byl postaven v roce 1940 na strmém svahu. Sousedí s ulicí U dvoru, kde byl původně hospodářský dvůr, který zásoboval město mlékem. V roce 1931 byl přestaven stavitelem Josefem Krausem na městský dvůr, kde se scházeli místní obyvatelé. Zajímavá historie…
- Dům prošel na české poměry velmi rychlou rekonstrukcí. Co všechno se v původně zdevastovaném objektu udělalo?
Rychlou sedmiměsíční rekonstrukcí, ale nikoli na úkor kvality, to je třeba říct. Teď čekáme na lepší počasí, aby dům dostal novou fasádu a mohla být zahájena úprava okolí. Už koncem roku 2023 nám Ministerstvo práce a sociálních věcí schválilo dvouletý provozní projekt financovaný ze strukturálních fondů EU, ale původně dohodnuté místo nám pro poskytování chráněného bydlení nevyšlo. A tak jsem hledala jiný vhodný objekt. Velmi mile mě překvapil zájem a sociální cítění pana starosty Patrika Hujduse, který mi nabídl více objektů v Mariánských Horách a Hulvákách. Po konzultaci s náměstkem primátora Zbyňkem Pražákem volba nakonec padla na dům ve Strmé ulici. Projekt celé rekonstrukce převzal městský úřad Mariánských Hor a Hulvák, za což jsem osobně starostovi velmi vděčna. S takovým přístupem se člověk setká zřídka.
- Co bylo nejtěžší během celého přípravného období?
Sladění provozních a investičních záměrů v každičkém detailu, a to včetně odlišného přístupu hodnotitelů směrem k materiálně technickému standardu chráněného bydlení. Zvláště u investičního projektu měl ombudsman rozdílné názory na potřeby klientů. Nemohli jsme si dovolit na nic pozapomenout, cokoli odložit na příště.
- Jak tedy budova obstála před vašimi vlastními měřítky?
Spolupráce a komunikace s obvodem a městem byla od začátku výborná, při tvorbě projektové dokumentace jsme měli koordinované schůzky, v úzkém kontaktu jsme byli i s projektanty. Při realizaci jsme se pravidelně zúčastňovali kontrolních dní, kde byli stavbyvedoucí i zástupci obvodu. Ti všichni nám poskytovali maximální možnosti podílet se na výběru zařizovacích předmětů a designu interiéru i exteriéru. Velké díky patří úplně všem, kteří se na takto náročné stavební činnosti podíleli.
- Dnes už se v Domě Strmá bydlí.
Ano, z nás všech spadla celá ta tíha zodpovědnosti, jestli stihneme byty a zázemí vybavit a zprovoznit, jak jsme si naplánovali. Podařilo se! Domácnosti klientů obsahují prvky samostatné ekonomické jednotky. Prostory mají osobní charakter a jsou uzpůsobeny nárokům na důstojné bydlení. Po adaptaci každého klienta probíhá rehabilitační proces uzpůsobený schopnostem a potřebám jednotlivců. Míra podpory je zpočátku intenzivnější a postupně se snižuje. Součástí programu chráněného bydlení jsou skupinové aktivity, udržování nebo znovu navázání vztahů s rodinou, ale i využívání služeb v širší komunitě. Klientům je v tomto zařízení poskytován bezpečný a motivující prostor pro urovnání závazků z minulosti vedoucí ke stabilizaci jejich zdravotního stavu a k nastartování samostatného života.
- Jaký byl zájem o zdejší byty?
Přihlásilo se nám 140 osob z celého kraje.
- Jak se vybírali odborní sociální pracovníci? A co všechno musí splňovat?
Předvýběr personálu probíhal na základě vyhodnocení motivačního dopisu a životopisu. Pohovory se postupně konaly od července loňského roku před komisí složenou z psychologa, vedoucího sociálních služeb organizace a ředitele. Mimo požadavky stanovené zákonem rozhodovaly především životní zkušenost, charakter, komunikační dovednosti, schopnost loajality k organizaci, psychická stabilita a racionální přístup k řešení vzniklých situací.
- Bydlení s příznačným názvem Strmá působí velmi přívětivě. Co bude třeba udělat, aby byl tento dojem zachován, aby se zde lidem dobře bydlelo, ale i pracovalo?
Všichni pracujeme s velkým zaujetím, chceme, abychom čas, který na rozjezd máme, nepromrhali. Věříme, že máme našlápnuto k dobrému výsledku, o čemž svědčí nepřehlédnutelná změna atmosféry hned po nastěhování prvních obyvatel domu.
- Existuje v Ostravě jiný dům s podobným programem?
Veškeré aktivity jsou zaměřené na možnost postupného přechodu do bydlení s nižší mírou podpory například sociálního bydlení s terénními službami. Bytové jednotky jsou umístěny ve druhém a třetím nadzemním podlaží, to znamená, že klientům evokují standartní bydlení, přičemž v prvním nadzemním podlaží jsou jim k dispozici pracovníci sociální služby. Často se stává, že v takovémto chráněném bydlení v bytech tito lidé trpí samotou, nedostatkem potřebné podpory při změně zdravotního stavu, což může vést k opětovné hospitalizaci. Asociace Trigon poskytuje komunitní bydlení ve standardních bytech propojených se sociální službou, navíc se zajištěním terénní zdravotní služby. Nevím, že by někde jinde v Česku existoval obdobný koncept.
- Máte přehled, kolik dalších objektů bychom v Ostravě ideálně potřebovali, abychom uspokojili poptávku?
V pobytových službách je potřeba udělat systémové změny. Mnozí zdravotníci a rodinní příslušníci neznají specifika druhů pobytových služeb, a tím i vhodnost pro jednotlivé zájemce. Ostatně se jim vůbec nedivím. Vymezení nepříznivých situací, na které služba reaguje, je obecné a nekonkrétní, proto se k nám hlásí i zájemci, kteří potřebují jiný druh služby. To samozřejmě mnohdy nepoznáme po prvním sociálním šetření. My neznáme zájemce, proto je pro nás podstatné vyjádření zdravotníka, který žadatele dlouhodobě sleduje. Existují například obrovské rozdíly v počtu personálu v jednotlivých pobytových službách při stejném počtu klientů, v provozní době. V případě skupinového bydlení musíte třeba dobře zvážit, zda přijmout jedince s rizikovým chováním a podobně. Chybí také jednotný systém žadatelů o pobytovou službu. Zájemci se hlásí všude, kam mohou, a proto nám chybí objektivní statistická data, kolik a zda je takových služeb zapotřebí. Změny v modelu pobytových služeb vnímají i na úřadu Moravskoslezského kraje. V současné době sestavuje pracovní skupinu pro aktualizaci struktury modelu, bez níž se neobejdeme.
- Z čeho máte teď největší radost? Na co se těšíte?
Že Dům Strmá zahájil svůj provoz, že v něm bydlí první klienti… A nač se těším? Přijďte se zeptat později, teď mám ještě plnou hlavu projektu Strmá. (smích)
