KONFERENCE
JESTLIŽE CHCEME SPUSTIT INKLUZI, NEMŮŽEME SPĚCHAT JAKO ZDIVOČELÝ KŮŇ, ZAZNĚLO TAKÉ NA MEZINÁRODNÍ KONFERENCI V OSTRAVĚ
Psychické zdraví dětí, jejich začleňování, diagnostiku a systémy péče řešili v pondělí 5. října účastníci odborné konference, která zahájila XXIII. ročník Evropských dnů handicapu.
Ostravský Imperial Hotel se stal místem výměny zkušeností, ale i zanícených debat a uzavírání spolupráce. Osm příspěvků přednášejících z České republiky, Francie, Polska a Litvy si vyslechli pedagogové, sociální pracovníci a zástupců státní správy a samosprávy.
Úvodní přednášku s názvem Otazníky nad psychickým zdravím dětí vedla primářka dětského a dorostového oddělení Psychiatrické nemocnice v Opavě Dana Trávníčková. Uvedla, že právě dětská a dorostová psychologie je jediným preventivním medicínským oborem. Je schopna ošetřit traumata a stabilizovat disharmonický vývoj dětí. „Padesát až šedesát procent psychických nemocí dospělých propuká před 18. rokem věku,“ upozornila. Reforma psychiatrické péče, která se v České republice už několik let chystá, by podle ní měla být zaměřena na malá lůžková oddělení. „Vznik center duševního zdraví je potřebný, ale v současné době je v naší republice pouze jeden stacionář pro děti s duševními poruchami,“ upozornila. Dana Trávníčková konstatovala, že současná ambulantní péče je nedostatečná a nerovnoměrně rozložená. Jeden dětský psychiatr by měl ošetřit ročně 2 až 3 tisíce dětí, což je neúnosné. Čekací lhůty dosahují od tří do šesti měsíců. Přitom zhruba 250 tisíc dětí může trpět, nebo trpí jedním typem duševní poruchy. Častěji však jde o poruchy kombinované. Primářka Psychiatrické nemocnice v Opavě hovořila také o změnách diagnostického spektra, funkci rodiny a důležitosti spolupráce psychiatra se školou. „S velkým otazníkem vidím plnou integraci. Je samozřejmě dobré a žádoucí zařazovat handicapované děti mezi běžnou populaci, ale u dětí s nejtěžšími handicapy si nedovedu představit, že jsou vzdělávány v současných běžných třídách s 35 žáky,“ uzavřela primářka D. Trávníčková.
Ředitel odboru vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy seznámil auditorium s konceptem společného, tedy inkluzivního vzdělávání. „Cílem procesu je nastavení pozitivních podmínek pro vzdělávání všech žáků tak, aby při zabezpečení adekvátních podpůrných opatření nezbytných pro zajištění vzdělávacích potřeb každého žáka bylo možné uskutečňovat přednostně v hlavním vzdělávacím proudu,“ řekl Petr Bannert. Definoval plánovaná podpůrná opatření, mezi něž řadí MŠMT například poradenskou pomoc školy, úpravu organizace a obsahu metod vzdělávání, úpravu podmínek k přijímání ke vzdělávání nebo využití asistenta pedagoga či individuální vzdělávací plán.
„Integrace je už nyní přirozeným trendem. Chceme jí dát lepší podmínky,“ sdělil. Dnes funguje v České republice asi 4 tisíce základních škol s 8,5 tisíci žáky. U středních škol jde o 1,3 tisíce zařízení a 4,3 tisíce žáků. Školní psycholog působí podle P. Bannerta pouze na každé 11. škole.
V diskuzi se na něj obrátila Jaroslava Wenigerová: „Inkluzivní vzdělávání má být spuštěno k 1. září 2016. Učitelé se potřebují připravit, chybí jim katalogy podpůrných opatření. Zástupci praktických škol by také měli vědět, že jejich školy nebudou rušeny… Každé dítě má ve škole pocítit úspěch, ale když se podmínky změní během jediného roku, nebude to dost dobře možné. Jestliže chceme spustit inkluzi, nemůžeme spěchat jako divoký kůň.“ Petr Bannert uvedl, že podpůrná opatření jsou součástí předpisu prováděcí vyhlášky, která bude hotova začátkem listopadu. Navíc MŠMT ještě na letošní rok připravilo řadu seminářů.
Speciálně pedagogické přístupy k dětem s psychiatrickou diagnózou prezentovala Karla Vítková. Ředitelka MŠ a ZŠ při zdravotnickém zařízení Opava zdůraznila důležitost včasné diagnostiky a představila činnost zařízení. „Naše škola vzdělává asi 400 žáků ročně. Jde o děti hospitalizované i docházející do pedopsychologické ambulance. Největší skupinu tvoří děti s ADHD, zvyšuje se počet závislostí, sebepoškozování, poruch příjmu potravy, depresí, bipolárních poruch a poruch autistického spektra. Děti recidivují zhruba v jedné třetině případů,“ řekla K. Vítková s tím, že problémem současnosti je nejen stoupající psychické zatížení pedagogů, nutnost častých organizačních změn, ale také nedostatečné zastoupení mužů, nedostatečná spolupráce s rodiči a špatná dostupnost finančních zdrojů.
Roman Joch, ředitel Občanského institutu Praha se zamyslel nad významem rodiny pro společnost. Stabilní manželská rodina je podle něj prevencí patologií ve společnosti a přípravou na život nových občanů coby zodpovědných jedinců způsobilých pro život ve svobodě.
S vlastními zkušenostmi z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů základních škol účastníky konference seznámil psycholog Přemysl Mikoláš. Na názorných video spotech ukázal různé terapeutické aktivity (dramatický kroužek, sourozenecká skupina, mužská skupina, jednodenní výlety…) a definoval potřeby dětí s ADHD a následky jejich nenaplnění (obava z opuštění, vztahové potíže, potíže s hranicemi, vnímání sebe v roli oběti, vnitřní nejistota…). „Základní potřeba je potřeba limitu. Je také dobré vědět, že hněv jsou nesplněná očekávání,“ uvedl mimo jiné P. Mikoláš.
Francouzka Isabelle Gall vystoupila s přednáškou Prezentace podpůrných služeb integrace handicapovaných dětí do běžných škol. Organizace Les Genêts d’Or poskytuje mezi jinými specializované služby přímo v místě pobytu handicapovaných dětí. Nejčastěji jde o různé úrovně mateřských škol, jesle, centra volného času a podobně. „Vytváříme individuální programy výchovného úspěchu, nastavujeme podmínky, aby mohlo dítě dobře čelit obtížím. Snažíme se o poradenství a doprovod rodin, hlubší diagnostiku, pomoc s pohybem a podporujeme školní integraci a nabytí vlastní autonomie dítěte,“ uvedla I. Gall.
Zkušenosti s integrací dětí s autismem popsala ředitelka základní školy v Bialsko Biale Natalia Trela. „Zákony stanovující rámec inkluzi byly v Polsku zavedeny před třemi lety. Zavádění proběhlo naštěstí evolučním, nikoli revolučním způsobem. Než k nám měla přijít první skupina autistických dětí, žádali mě rodiče, abychom jim zařídili speciální třídu. Jejich obavy ale byly liché. Dnes má každá třída 15 dětí a 5 žáků s handicapem. Pracují v ní dva učitelé – jeden vyučuje probíranou látku a druhý je pomocným učitelem. Jde vždy o třídního učitele, který dohlíží na vztahy ve třídě,“ řekla ředitelka. Podle ní jsou takto vzdělávané děti více tolerantní, pozornější a handicapu svých spolužáků dobře rozumí.
Speciální pedagožka Antra Krauce z litevské První speciální internátní školy v Rize zaujala líčením podpůrných služeb, které instituce pro 200 studentů s intelektuálovými nedostatky od 7 do 21 let zajišťuje. Jde o pracovníky v oborech logopedie, dětského lékařství, sociální pedagogiky, psychiatrie, nechybí ani zdravotní sestry a 60 učitelů. „Pro úspěšné implementování našich vzdělávacích strategií je nezbytná kooperace mezi žáky, učiteli a rodiči,“ řekla A. Krauce. Škola je plně financována státem.
Závěry konference nazvané Otazníky nad psychickým zdravím dětí shrnula moderátorka Eva Sroková: „Konference upozornila na problematiku psychického zdraví dětí z hlediska zdravotního, sociálního a pedagogického. Příspěvky upozornily na příčiny nemocí dětí, poukázaly na úskalí v současné rodině a na otazníky nad připravovanou inkluzí ve vzdělávacím systému ČR. Prezentována byla práce s dětmi v běžných školách České republiky, Francie, Polska a Litvy a také ve speciálních zařízeních. Zazněla naléhavá potřeba individuálních přístupů a respektování vzdělávacích a výchovných potřeb dítěte.“
Tisková zpráva ke stažení zde.
PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036
