Pacient ukazuje na vrchol, odborník ho k němu provází.
Deinstitucionalizace, komunitní péče, reforma… Specialisté z nejrůznějších oborů se 1. října 2018 v Ostravě shodli, že psychiatrická péče v ČR reformu potřebuje. V Multifunkční aule Gong přednesli v rámci konference Evropských dnů handicapu své příspěvky k transformačním procesům i praktickému fungování interdisciplinárních týmů odborníci z České republiky a Francie.
O zahájení konference s názvem Reforma psychiatrické péče se postarali náměstkové hejtmana Moravskoslezského kraje Martin Gebauer a Jiří Navrátil. „Je skvělé, že se konference zabývá propojením oblastí zdravotnictví a sociální péče. Moravskoslezský kraj je jedním z těch, které mají transformaci nastartovánu velmi dobře. Uděláme maximum pro to, aby se lidem, kteří nejsou zcela zdrávi, mezi námi žilo dobře,“ řekl J. Navrátil.
Historii péče o duševně nemocné osoby přiblížil Jan Pfeiffer, psychiatr a garant projektu Centra duševního zdraví z Ministerstva zdravotnictví ČR. Popsal strukturu pacientů v psychiatrických nemocnicích (27,7 % závislosti, 19 % schizofrenie, 13% geronto psychiatrie…) a na psychiatrických odděleních (23 % neurotické poruchy, 22,4 % závislosti, 16,9 % schizofrenie…). Mimo jiné uvedl, že velká zařízení patří minulosti: „Je potřeba vytvářet individuální programy pro každého nemocného a prostředky převést do komunitní péče.“ Ve svém příspěvku také představil programy a projekty, které jsou součástí konceptu reformy.
„Nesnažíme se dělat jen kosmetické změny. Snažíme se celý systém obrátit hlavou dolů,“ popsala reformu péče o duševně nemocné Dita Protopopová z Ministerstva zdravotnictví ČR. Gestorka projektu Deinstitucionalizace psychiatrické péče zdůraznila nutnost podporovat komunitní péči a lůžkovou využívat jen v nezbytných případech. „Reforma zahrnuje činnosti všech poskytovatelů služeb, potřeby pacientů i jejich rodin, komunikaci o duševních onemocněních. Staví na aktivitě krajů, jde o velmi široký záběr změn,“ řekla s tím, že jedním z výstupů reformy má být síť Center duševního zdraví (CDZ). V roce 2022 by mělo v ČR fungovat 30 CDZ, celkově se počítá se 100 centry.
Lenka Krbcová Mašínová, gestorka sociálně zdravotních sítí v projektu Deinstitucionalizace Ministerstva zdravotnictví ČR popsala transformaci jako způsob vytváření možného ze zdánlivě nemožného. Péče musí být orientovaná na podporu zotavení, klientům má být přiznáno právo dělat chyby. Péče by měla umožňovat reciprocitu ve vztazích, reagovat na kulturní prostředí, věnovat se socioekonomickému kontextu klientova života. „Aktuálně je 70 procent všech finančních prostředků využíváno na ústavní péči. Proces transformace sítě bude znamenat přesun prostředků do komunitní péče,“ zdůraznila.
O roli recovery přístupu v systému služeb hovořil Martin Fojtíček. Zakladatel plzeňské organizace Ledovec a regionální konzultant reformy psychiatrie pro Plzeňský kraj zmínil, že v nemocnicích berou pacientům příležitost být jakkoli přínosní: „Poskytovatelé služeb by si měli přestat myslet, že poskytují nějaký produkt. Je potřeba vytvořit hojné soubytí a soužití. Zotavení je pro každého jiné. Nemůžeme ho lidem s duševním onemocněním poskytnout, ale na dlouhé cestě je můžeme podporovat.“
Výzkumnice v Národním ústavu duševního zdraví Dana Chrtková představila reformu z pohledu uživatele služeb: „Co by mělo být jejím smyslem? Aby člověk s duševním onemocněním žil plnohodnotný a smysluplný život založený v maximální míře na své vlastní zodpovědnosti. Potřebujeme naději a individuální plánování.“ Za kritické body reformy považuje nedostatek bydlení a pracovních příležitostí pro lidi s psychiatrickou diagnózou.
Florence Yeuc´h a Morgana Le Bihan prezentovaly služby zařízení SAMSAH, které funguje ve francouzském Brestu. Psycholožka a psychiatrička jsou členkami multidisciplinárního týmu, jehož činnost vychází ze severoamerické praxe. „Středem naší pozornosti je průběh pacientova života. Nahlížíme na něj jako na osobu, která má bohatou budoucnost. Nemoc nás nutí přemýšlet a hledat směry, kterými se budeme ubírat. Vlastní potřeby zná jen klient, zdravotníci a sociální pracovníci jsou mu partnery, ale péči si stanovuje sám tak, aby dosáhl a naplnil své životní plány,“ sdělila M. Le Bihan.
Transformační procesy v Moravskoslezském kraji uvedli regionální konzultantka pro reformu psychiatrické péče v kraji Lenka Holková a specialista transformačního týmu a manažer kvality Psychiatrické nemocnice v Opavě (PN) Dalibor Havlický. Z prezentace vyplynulo, že pro Moravskoslezský kraj bude zapotřebí zřídit 12 CDZ. V současné době kraj disponuje 836 lůžky psychiatrické péče, opavská nemocnice poskytuje akutní psychiatrickou péči na 240 lůžcích. D. Havlický popsal časovou osu transformace PN zahrnující například zřízení CDZ v Opavě (2019), snížení počtu následných lůžek v PN (2022), zřízení LDN (2023) či rozšíření kapacity lůžek akutní péče (2030).
Své 32leté zkušenosti s psychiatrickou diagnózou popsal Martin Okáč, peer konzultant pracující pro Psychiatrickou nemocnici v Opavě. Kromě jiného řekl: „Pro naši existenci jsou nejdůležitější naděje, víra… Dnes jsme tady vůbec nemluvili o rodině. Nesmíme zapomínat, že bez lásky nelze žít.“
Primář psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) Petr Šilhán popsal plusy a rizika reformy na příkladu FNO. V ambulantní péči zmínil jako pozitivum například dobrou kvalifikaci ambulantních psychiatrů, která ale neuleví přetíženosti zařízení.
Závěr konference patřil Ivaně Strossové a Viliamu Kušnírovi. Psycholožka a předsedkyně organizace Fokus Opava vysvětlila, jak funguje multidisciplinární tým složený z psychiatrických sester Focusu a lékaře. Tím je právě V. Kušnír, vedoucí lékař stacionářů Psychiatrické nemocnice Opava. „Pomáháme zejména propuštěným lidem z PNO najít zázemí, poskytujeme individuální péči a intervenci,“ shrnula I. Strossová.
PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036
