V ostravské Multifunkční aule GONG byly 4. října 2022 zahájeny jubilejní Evropské dny handicapu. Třicátého ročníku největšího mezinárodního setkání svého druhu se zúčastnilo 7 zahraničních delegací, celkem na konferenci dorazilo přes 150 expertů. Nechyběli mezi nimi pedagogové, lékaři, sociální pracovníci, zástupci neziskových organizací nebo ministerstev. Věnovali se cílům, příležitostem a proměnám školství, rodiny, bydlení a práce lidí s duševním onemocněním. Akci pořádá Asociace TRIGON.
Slavnostní zahájení
„Když někdo něco dělá 30 let, má asi pádný důvod, proč se tomu tématu věnuje, a jistě má také tah na branku, aby ho dál posouval,“ ocenil Evropské dny handicapu ve své zahajovací řeči Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. Dodal, že často mluvíme o tom, co lidé s handicapem dělat nemohou, ale bylo by lepší podporovat je v jejich úsilí, aby mohli dělat, co chtějí. Slovo dostali také Zbyněk Pražák, náměstek primátora statutárního města Ostravy, který přiblížil historii Evropských dnů handicapu, a Olga Rosenbergerová, ředitelka Asociace TRIGON a místopředsedkyně Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR.
Ostrava je na tom mezi českými velkými městy nejlépe
Podle Ivany Blažkové, vedoucí oddělení předškolního, zájmového, speciálního a základního uměleckého vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, se moravskoslezské metropoli daří naplňovat strategii vzdělávací politiky. Ve svém příspěvku se věnovala mimo jiné institucionalizaci podpůrných pedagogických pozic nebo parametrizaci asistentů pedagoga v ZŠ běžného vzdělávacího proudu.
Ověřili jsme si, že jdeme správným směrem
Dana Zemánková, metodička školních asistentů a asistentů pedagoga v projektu Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání ve městě Ostrava, představila výsledky projektu podpory inkluzivního vzdělávání v Ostravě, který podpořil 65 pozic školního speciálního pedagoga, školního psychologa, sociálního pedagoga a školního asistenta ve školních poradenských pracovištích. „Nasadili jsme vysokou laťku. Zároveň je nutno říct, že i když je školní poradenské pracoviště vybaveno všemi odborníky, neznamená to, že učitel přijde do třídy, odučí a odejde. Přítomnost specialistů nezbavuje učitele kompetencí, ani potřeby znát své žáky, jejich odlišnosti a domácí zázemí,“ uvedla D. Zemánková.
Nejen pedagogové dělají školu
Inkluzivní vzdělávání na základní škole, do které dochází víc než polovina dětí ze sociálně slabého prostředí, představila Karolina Joannidu, zástupkyně ředitele ZŠ Chrjukinova 12, Ostrava- Zábřeh. „Inkluzivní vzdělávání je velmi pozitivní nejen pro žáky se speciálními potřebami, ale i pro děti z jiných sociálních vrstev, i když samozřejmě nic není černobílé. Handicap ovlivňuje celkové klima třídy a vzdělávání ostatních žáků – to se neobejde bez kvalitní podpory asistenta pedagoga,“ uvedla K. Joannidu. Připojila také informace o zapojení do projektu RRP statutárního města Ostravy a jeho výsledcích. „Institucionalizace je dobrým krokem ministerstva, zároveň je ale potřeba vyřešit situace, kdy asistent, který působí na škole, je zaměstnancem magistrátu, což působí řadu problémů,“ dodala.
Zdravá a funkční rodina založená na manželství je pořád nejlepším předpokladem zdravého vývoje dítěte
O genderové dysforii hovořila Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu. Informovala také o rizicích enormně vstřícného přístupu společnosti k tomuto jevu. „Ve Velké Británii vzrostl počet dětí s genderovou dysforií o 4 000 procent za 10 let,“ uvedla.
Jak vytvářet města příznivá pro rodiny?
Jedinečný průzkum na téma rodinná politika a města uvedl Ondřej Slach, ekonomický a sociální geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity. Z dotazníkového šetření například vyplynulo, že polovina z 1 800 respondentů – obyvatel Ostravy – uvažuje, nebo už je rozhodnuta, o odstěhování. Jako důvody uvádějí nejčastěji znečištěné životní prostředí, ruch, nízkou bezpečnost ve smyslu fungování v městském prostoru a nedostatek kvalifikovaných pracovních míst. O. Slach představil desatero pro města přátelská dětem a rodinám.
Mluvme spolu mezioborově, buďme otevření
Téma hodnoty vzdělání, odbornosti a profesionality v současném světě zvedl Jaroslav Matýs, psychiatr Soukromé ambulance dětské a dorostové psychiatrie, Ostrava. Mluvil kromě jiného o konceptu Montessori škol, konceptu Svobodné demokratické školy a podobně. „Tam, kde začíná politika, se odbornost nehodí,“ řekl s tím, že je zapotřebí myslet na efektivitu práce a držet si odbornost. „Neprodejte svoji odbornost politice, ale donuťte politiky, aby se řídili odborností,“ apeloval.
Nemocné děti jsme schopni léčit, ale na výchovné nebo vztahové problémy pilulku nemáme
V rámci panelové diskuze se Anna Verešová (generální ředitelka, Ministerstvo práce a sociálních věcí a rodiny, Slovenská republika), Jan Zajíček (předseda, Rodinný svaz ČR), Jan Uhlíř (vedoucí ambulantní dětské a dorostové psychiatrie, oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava) a Dana Trávníčková (primářka, oddělení dětské a dorostové psychiatrie, Psychiatrická nemocnice v Opavě) věnovali personální krizi v dětské psychiatrii, problematice transgender dětí i poruchám, které se zakládají na vztahových či výchovných problémech. „Vidíme, že rodiče jsou nejistí ve svých kompetencích,“ uvedla například D. Trávníčková s tím, že „nemocné děti jsme schopni léčit, ale na výchovné nebo vztahové problémy pilulku nemáme“. Moderátor diskuze Jaroslav Matýs se přítomných ptal, jakým způsobem pracují s rodiči, aby se naučili být rodiči, a zda v této kompetenci byli vzděláni. Převažující odpovědí bylo, že takové zkušenosti získali přítomní odborníci až praxí. „Jsme zbytečně ochranitelští vůči dětem,“ konstatovala A. Verešová.
Centra duševního zdraví využívají nejčastěji lidé v produktivním věku
„Lidé, kteří využívají Centra duševního zdraví, zaznamenali zlepšení psychických problémů a zkrácení doby hospitalizace,“ řekla Jitka Soukupová, zástupkyně ředitele pro vědu a grantovou činnost Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Popsala přínos center pro dospělé v oblasti bydlení a trhu práce, předložila čísla k reformě psychiatrické péče. Centra duševního zdraví nejčastěji využívají lidé v produktivním věku, kteří za sebou mají 2-4 hospitalizace a někdy také ti s omezenou svéprávností. Cílem by měla být síť Center duševního zdraví, která by umožňovala dojezdovou vzdálenost veřejnou dopravou do 30 minut.
Sociální bydlení funguje, pojďme ho dále rozvíjet
Marek Mikulec, metodik v oblasti sociálního bydlení Magistrátu města Ostravy, uvedl, že v české republice trpí bytovou nouzí 1,3 milionu osob a také v Ostravě jde o velmi závažné téma. Magistrát tak využívá prostupný systém bydlení i systém housing first. Zabydlené domácnosti podporuje sociální pracovník, takže více než 80 % z nich si bydlení udrží dlouhodobě.
Je potřeba řešit participaci občanů na budoucnosti
„Po covidu vstupujeme do takzvané nové normality,“ sdělila Ludmila Němcová, místopředsedkyně Evropské seniorské unie a členka výkonného výboru Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení ČR. Popsala hlavní světové jevy a proměny, které ovlivňují naše životy, a nastínila způsoby, jak se připravit na budoucnost. Patří k nim mimo jiné participace občanů na budoucnosti, kvalitní interpretace statistických dat bez ohledu na politiku, kvalitní myšlení, etický leadership a podobně. Zmínila i společenskou odpovědnost podnikání a vzdělávání po celý život.
Skupina lidí dlouhodobě nezaměstnaných se nemění
O postavení nízkopříjmových a ohrožených skupin obyvatelstva na trhu práce přednášel Martin Navrátil, ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Popsal projekt Tranzitní místa v sociálních podnicích v Moravskoslezském kraji, do kterého vstoupilo 188 osob. Cílem bylo uplatnit na trhu práce třetinu z nich.
Co bude v roce 2030?
Ve druhé panelové diskuzi dostali prostor Jan Vrbický (zastupující ředitel odboru sociálních služeb a inspekce sociálních služeb, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR), Andrea Restelová (specialistka poradenství a dalšího vzdělávání, Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě), Iva Kuchyňková (manažerka pro sociální advokacii, Charita České republiky). Krátce probrali pracovní rehabilitace na úřadech práce, dostupné sociální bydlení a transformaci psychiatrické péče.
Závěr
„Veřejně obhajujme svou odbornost a respektujme jiné odbornosti. Vraťme se ke zdravému rozumu a tradičním hodnotám, které nás dovedly tam, kde jsme. Pro pomáhající profese je důležitý tento vzkaz: Nepečujte, ale učte a provázejte lidi tak, aby byli samostatní,“ shrnul na závěr konference moderátor Jaroslav Matys.
Poslední slovo patřilo Karlu Schwarzovi, předsedovi Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR, který řekl: „Na prvním místě má být člověk, nikoli instituce. Politika je nástrojem, není cílem, cíle je třeba dohodnout na odborných základech. Je nanejvýš nutné propojovat společnost se školou, ale i rodiny s obcemi, s funkčním regionem a fungujícím státem.“
