Květnová pracovní návštěva Říma a Arezza zástupců Asociace TRIGON a sociálního podniku Mléčný bar NAPROTI se nesla na jedné straně v mimořádném tempu, na straně druhé v neuvěřitelně přátelské atmosféře a se zkušeností, kdy si účastníci týdenního maratonu (od 9. do 13. 5. 2022) prověřili vzájemnou důvěru ve vlastní schopnosti. Výměnu zkušeností, poznatků a postupů při práci s duševně nemocnými provázely celou dobu informace o tom, kdo všechno a jak může pomáhat v rámci psychosociální rehabilitace, který z kroků v oblasti zaměstnávání nebo bydlení je v Itálii v současnosti nejexponovanější. Bezprostředně po návratu jsme se ředitelky Asociace TRIGON Olgy Rosenbergerové zeptali na první dojmy, co ji oslovilo a inspirovalo nejvíc.
Co stálo na počátku vaší cesty za italskými kolegy?
Chuť zjistit, jak fungují centra duševního zdraví (CDZ) jinde.
Jaký byl Řím v první polovině května?
Překrásný, ale Řím je takový po staletí. Jen je vidět, že i tam jsou následky covidových lockdownů obrovské, a to nejen pokud se týká obav lidí, ale i po ekonomické stránce.
Navštívili jste tamní CDZ, v čem jsou stejná jako to naše ostravské, v čem se naopak liší?
Stejný je určitě zájem pomoci lidem s duševním onemocněním. Liší se například pravidly příjmu pacientů. U nás jsou striktně dané konkrétní diagnózou, věkem a podobně. Jedná se o standard péče, který vydává ministerstvo zdravotnictví. V Itálii při příjmu klienta nikdo neřeší, jakou má diagnózu, ale pokud má psychické problémy, tak se s ním začne pracovat, přestože mu je i sto let. Ono se to také odvíjí od financování této péče. V Česku je hrazena zdravotní část přes pojišťovny, které platí za péči podle výkonu a diagnózy. V Itálii je zdravotní péče hrazena na základě víceletých rozpočtů, což je podobné jako v Polsku. O příjmu klienta nebo pacienta rozhoduje zdravotní sestra. V případě potřeby vše konzultuje s dalšími odborníky. V České republice o zařazení do CDZ rozhoduje lékař. Údiv na italské straně vyvolala informace o českých peer konzultantech, lidech, kteří mají sami zkušenosti s nemocí a které u nás zaměstnáváme. Taková profese v Itálii neexistuje, lidé se zkušeností s psychickým onemocněním pomáhají jako dobrovolníci v rámci terapeutických skupin.
Co vás skutečně pozitivně překvapilo a určitě budete chtít zavést i v ostravském CDZ?
Velmi se mi líbí propojenost s ostatními sociálními službami. Síť služeb je přímo navázána na jiná centra duševního zdraví. V nich se zabývají hlavně bydlením, prací, přípravou na zaměstnání či volnočasovými aktivitami. Nevím, jestli se nám toto podaří změnit. Je třeba si uvědomit, že centra duševního zdraví pomáhají lidem po zdravotně-sociální stránce a navazující služby poskytují specializované služby podle potřeb klienta. Každé CDZ úzce spolupracuje se specializovanými centry, ale nemám tušení, jestli to je stejné v celé Itálii.
Které otázky v Itálii v této oblasti rezonují nejvíc?
Stejné jako u nás. Aby se klientům mohli věnovat, potřebují mít prostory a peníze na specializovaný personál. Díky stávajícímu systému financování mají ale širší mantinely. Péče pak probíhá podobně, jenže tak nějak více plynule, což je zásluhou hlavně spolupráce s navazujícími službami. Osobně se mi líbí italský systém rodinných lékařů, kteří navštěvují své pacienty a v případě potřeby je doporučují do CDZ. U nás praktičtí doktoři fungují hlavně ambulantně.
Jaké problémy naopak má ostravské CDZ?
Denně bojujeme například s prostory, zejména se společnou pracovnou. Městská nemocnice v loňském roce zpracovala projekt na rekonstrukci objektu. Zatím však nebyla vyhlášena výzva na potřebné opravy z fondů EU. A jiné peníze na to nejsou. V rámci pilotního projektu byl pro zdravotníky a sociální pracovníky vyžadován jeden společný prostor pro práci, to značí pro 12 lidí! A jak naši italští kolegové říkají, open space znehodnocuje práci personálu. K tomu nás čeká ještě mnoho práce s vysvětlováním a přesvědčováním, že zdravotně sociální péče v CDZ je pro lidi s duševním onemocněním v určité fázi jejich života lepší variantou pro uzdravení než jen poskytování sociálních služeb. Jde o vytvoření propojeného systému s cílem dát klientovi to nejlepší, co mu usnadní cestu a návrat do běžného života.
Vypadá to, že byla odstartována nová spolupráce, čím se budete zaobírat příště? A kde?
Pokračování jsme si naplánovali na podzim letošního roku. Slíbili jsme si, že se znovu setkáme společně s ostatními odborníky na letošních Evropských dnech handicapu od 4. do 6. října v Ostravě.
