Již v názvu kampaně odkazuje Veolia na své plány do roku 2030 přestat ve svých teplárnách využívat uhlí. Cílem kampaně je poukázat na společné aktivity Veolia a reálných lidí, které vedou k lepší ochraně životního prostředí a lepší kvalitě života v Moravskoslezském kraji. NAPROTI se do projektu aktivně zapojilo. Podle ohlasu veřejnosti také velmi zaujalo.
„Na základě několikaleté spolupráce a partnerství se náš sociální podnik NAPROTI stal součástí této úspěšné kampaně, která trvala od 1. dubna do konce května. Nyní mnohem častěji slyšíme, jak naši příznivci a návštěvníci mléčného baru říkají, že viděli naši reklamu, nebo že zrovna četli o nás kdesi článek. Těší nás pozitivní reakce a uvědomujeme si, že v neziskovém sektoru dnes nezáleží až tak na tom, koho znáte, ale stále více platí a jde o to, kdo nás zná,“ říká Olga Rosenbergerová, jedna ze zakladatelek ostravského Družstva NAPROTI.
V kampani Společně 2030 Veolia představila všední hrdiny, tedy ty, kteří nezištně zlepšují každodenní život lidí okolo, a to jak podporou lokální ekonomiky, tak obnovou životního prostředí. Dvouměsíční akce byla vedena prostřednictvím online i tištěných médií, billboardů, spotů na moravskoslezské regionální televizi TV Polar, lokálních rádiových spotů a pomocí vlastní webové stránky: spolecne2030.cz.
Olga Rosenbergerová odpovídala v rámci kampaně na několik otázek. Přečtěte si krátký rozhovor, její odpovědi určitě stojí za to.
Jak moc je náročná vaše práce? Jak vypadá váš běžný den?
O náročnosti své práce jsem nikdy neuvažovala. Můj běžný den je postaven na pravidelnosti. Vstávám vždy v půl šesté ráno a během dne se soustředím na naplánované úkoly. Jsem v neustálém kontaktu s lidmi, okamžitě a pragmaticky řeším vzniklé situace. Na druhou stranu se ale raduji z každé maličkosti, ze všeho, co se podaří. Před třiceti lety mi jeden jezuitský řeholník vyprávěl o důležitosti vytvořit si dobré návyky. Jeho doporučením se vlastně řídím dodnes. Řád v mém životě mi jednoduše pomáhá zvládat celodenní pracovní i emoční vypětí.
Co vás při práci nejvíc uspokojuje?
Nevím, jestli to je uspokojení, ale snažím se ovlivňovat to, co lze ovlivnit, měnit to, co se změnit dá a dělat to, co je podle mě správné.
Jak vnímáte současnou situaci v kraji? Kdybyste ji srovnala s rokem 2010, co všechno se změnilo ve vztahu přemýšlení člověka k přírodě?
Chybí mi konzervativní koncept environmentální politiky pro nastavení jasných pravidel udržitelného ekonomického rozvoje. Místo toho řešíme výměnu jednorázových brček a obalů, elektromobilitu prosazujeme jako náhradu za benzínové motory apod., tedy věci nepodstatné. Neříkám, že mezi námi nejsou lidé, kteří při řešení environmentálních problémů nepoužívají zdravý rozum a nevnímají vztah člověka k přírodě v dlouhodobém kontextu. A souhlasím také s názorem, že řešením není „sázet stromy“, ale „sázet takové stromy“, které mají šanci na přežití v daném místě.
Velmi si vážím podnikatelů, kteří založili farmy a hospodaří na nich tradičním způsobem ohleduplným k okolní přírodě. Nejenže se podílejí na obnově naší krajiny, ale svým příkladem vychovávají budoucí generace. V našem kraji naštěstí takových během posledních deseti let opravdu přibylo dost.
Kdybyste měla možnost ovlivnit jednu jedinou věc kolem sebe (myšleno ve vztahu k přírodě), jaká by to byla?
Určitě bych změnila politiku našeho státu tak, aby bylo více podporováno malé a střední podnikání zabývající se ekologickým zemědělstvím a chovem hospodářských zvířat. Bylo by hezké přijít do obchodu a mít možnost koupit si takový lokální výrobek za cenu srovnatelnou s výrobky z nadnárodních korporací. Když to jde v jiných zemích EU, tak proč ne u nás?!
Co říkáte na to, že vás Veolia podpořila? Co byste vzkázala společnosti jako takové?
Vy mi tedy dáváte…Třikrát hurá!
Všem ve společnosti chci poděkovat a popřát, aby zůstali nadále otevřeni pro nové myšlenky, nápady a podporu dalších prospěšných projektů všude tam, kde působí.
